Neznámé krajiny II (Island: Země ohně)
Prima ZOOM - 19. října 2017 ve 23:00 - Neznámé krajiny II (Island: Země ohně)
Daleko od důvěrně známých městských oblastí, kde bydlí většina z nás, leží neznámé krajiny: ohnivé sopky, zmrzlé ledovce, hluboké džungle a spalující pouště. Jsou to nejdivočejší místa na naší planetě, na kterých se ukrývají tajemství minulosti i budoucnosti Země. Díky pokračování seriálu Neznámé krajiny uvidíte další nejkrásnější nejméně přístupné lokace na světě. Tentokrát se vydáme na Island, pod jehož povrchem stále bublá žhavé magma, zatímco gejzíry horké vody tryskají vysoko do chladného vzduchu. Další na programu je Wales, kde najdeme nejdelší pobřežní stezku, která se klene okolo útesů ohlodaných nezměrnou silou Atlantského oceánu. A nakonec nás čeká záliv Fundy na východním pobřeží Kanady. Během jediného dne tudy proteče více vody než slavnými Niagarskými vodopády.
Neznámé krajiny II (Island: Země ohně), Prima ZOOM
Island (islandsky Ísland) je stát na stejnojmenném ostrově na pomezí Severního ledového a Atlantského oceánu. Žije zde přes 300 000 osob, jeho rozloha je 103 125 km², což z něj činí nejřidčeji zalidněný evropský stát. Největším městem je Reykjavík, který je i hlavním městem. V jeho aglomeraci žijí dvě třetiny islandské populace. Ostrov je vulkanicky aktivní. Ve vnitrozemí se nacházejí lávová pole, pohoří, ledovce. Břehy ostrova jsou omývány Golfským proudem, který významně ovlivňuje zdejší klima.
Island leží na rozhraní dvou litosférických desek v oblasti Středoatlantského hřbetu, místě kde dochází ke vzniku nové oceánské kůry a jejímu následnému rozpínání. Nicméně vyjma toho se pod Islandem nachází pravděpodobně horká skvrna způsobující enormní produkci lávy. Výsledkem unikátního podloží je vznik riftovéoblasti s bohatou sopečnou aktivitou.
Island je geologicky velmi mladý. Byl vytvořen sérií sopečný erupcí ze Středoatlanstského hřbetu. V roce 1973 muselo byt z důvodu erupci vulkánu Helgafell evakuováno obyvatelstvo ostrova Heimaney. Na severní straně začíná v oblasti poloostrova Melrakkaslétta a pokračuje na jih přibližně do poloviny ostrova, kde mění směr na jihozápadní a rozdvojuje se. Sopečný materiál budující vlastně celý Island můžeme rozdělit do tří základních zón.Geologicky nejstarší část tvoří tzv. starší bazaltové plató složené z třetihorních čedičů o stáří až 16 miliónů let. Tato formace buduje rozsáhlé oblasti zejména na severu a severozápadě ostrova, a také na východním pobřeží. Mladší bazaltové pásmo je šedě zbarvené a lemuje v úzkých pruzích současnou vulkanickou zónu. Prokazatelné stáří se pohybuje mezi 0,2 až 3 milióny let. Plošiny jsou složeny převážně čedičem a doleritem, v menší míře se zde vyskytují i horniny kyselejší, především ryolity.
Centrální mladá vulkanická zóna je tvořena horninami, jejichž stáří se pohybuje v rozmezí 0,7 miliónu let až po nedávné výlevy čedičů. Jde o jednu z nejaktivnějších oblastí na světě s více než 2 000 erupcemi v poledové době (tj. za 10 000 let). Unikátní jsou tvary vzniklé pod ledovcovými výbuchy. Láva se při styku s ledem nebo tavnou vodou rychle ochlazuje a tuhne. Pokud přitom pronikne ledovcovou hmotou nebo hladinou jezera, vzniká útvar podobný stolové hoře (v islandštině stapi).
Jedním z nejmladších ostrovů světa je Surtsey, který se vytvořil roku 1964. Měl rozlohu 2,7 km², nyní jen 1,4 km².
